RUSKO - přípravná cesta - červenec 2019

09.07.2019

Přes Kavkaz, Volhu za dobrodružstvím kolem Bajkalu až po vrtulníkové výlety po nejkrásnějších místech Kamčatky. Sledujte jak probíhají přípravy na zájezd v roce 2020. 

14. 7. Bajkal

Z turistické Listvjanky ujíždíme brzy ráno. V 8 hod nasedáme na Irkutském vlakovém nádraží na vlak a pokračujeme v cestě po transibiřské magistrále do Ulan Ude. V této části kopíruje vlak pobřeží Bajkalu. Na nádraží nás čeká mlaďoučský, ale sympatický řidič Saša. Veze nás do 3 hod vzdáleného hotelu Bajkalskaya Riviera. Cesta z Ulan Ude ubíhá rychleji než jsme očekávali. Saša nám v minibusu pouští videa o burjatske oblasti Bajkalu a dává nám cenné informace.

Konečně jsme u čistého Bajkalu Bajkalu. Pod hotelem se nachází písečná pláž a voda, které nemůžeme odolat. V podvečerním sluníčku se poprvé koupeme v Bajkalu 👍👌. Teplotu vody odhadujeme na 18°C.

U hotelu nám na ohni připravují rybu Omul. Ryby se pečou na klaccích, zapíchaných okolo ohniště. Omul chutná výborně, tak trochu jako pstruh. V teto části Bajkalu je chráněný a nesmí se chytat. Přivážejí je sem na prodej ze severní části Bajkalu.

Druhy den ráno jedeme na poloostrov Svaty Nos. Silnice v burjatske oblasti jsou překvapivě v dobrem stavu. Asfalt bez děr, nové mosty a benzinky. Za par let tu bude asi plno, tak jako v Listvjance. Lide přilétají do Ulan Ude a odtud se vydávají dál k Bajkalu.  Po 2 hod jízdy stojíme před branami NP. Asfalt končí. Po dalších 2 hodinách přestupujeme v Monachovo z mikrobusu na loď.  A to už je zcela jiná jízda. Otevírají se nádherné výhledy na okolní hory. Krása. Ve Zmijí zátoce se koupeme nejdříve v čistém,ale studeném Bajkalu a pak zalézáme do termálních nádrží. Tady má voda 40°C. 

Večer balíme a připravujeme se na cestu zpět do Irkutsku. Nakonec nepojedeme lodí a autem přes Olchon, ale se Sašou kolem Bajalu z druhé strany. Zítra večer musíme být na letišti v Irkutsku a nechceme nic riskovat, že by nám letadlo na Kamčatku uletělo.  🗻 

13. 7. transibirska magistrala, Irkutsk, Listvjanka 

Druhý den ve vlaku utíká rychle. Hodně času trávíme v jídelním voze, kde je ta pravá ruská atmosféra ve vlaku. Pozorovat lidi je zábava, hlavně, když někteří již od rána do sebe lijí vodku😀. Jinak je ve vlaku absolutní klid. Žádný ožralci, nikdo nedělá bordel. Na pořádek dohlížejí tajní. Poznali jsme je. Pili po celou dobu jen čaj 😊, ale byli v pohodě, dokonce nám dali i pár rad na cestu. Vůbec místní lidé jsou v pohodě. Rusko je opravdu veliké a žije tu tolika národů. Z Moskvy přes Kavkaz, přes Nižnij Novgrod, tatarskou Kazaň, Novosibirsk až po burjatsky Ulan Ude s budhistickými chrámy. 

V půl třetí naše jízda končí, průvodčí nás budí, abychom odevzdali povlečení a připravili se k výstupu. Je zajímavé, že vlak, který jede do Iltrusku z Moskvy 4 dny, přijíždí přesně na minutu bez zpoždění. Jedeme rychle do hotelu alespoň chviličku si ještě odpočinout a v 9.00 hod. ráno odjíždíme minivanem  Bajkalu do Listvjanky. Cestou ještě zastavujeme ve skanzenu Talcy. Nejvíce se nám tu líbí zpěvy místních mužů. Jen škoda, že je tu tolik turistů, hlavně z Číny. To ještě nevíme, co nás čeká v Listvjance. 

V poledne přijíždíme do hotelu Mayak v Listvjaance. Je tu opravdu hodně turistů. Nábřeží je plné atrakcí, prodejců a stánků. Vyhrává hlasitá hudba a přes repráky tu nahánějí turisty na vyhlídkovou loď. Místní tržiště je ale moc pěkné, ceny ale jako na turistických místech nadsazené. Alespoň že ze 7. patra hotelové restaurace je pěkný výhled na Bajkal :-) 

Odpoledne jedeme lanovkou na horu na vyhlídku Cerskeho Kamen. Bajkal je dnes v oparu.
Zítra ráno odjíždíme zpět do Irkutsku a pak pokračujeme vlakem kolem Bajkalu do Ulan Ude a dále do Gremyanchinsku. Už se moc těšíme na pravý Bajkal. 

11. 7. Novosibirsk - jízda vlakem transibiřskou magistrálou

Do Novosibirsku přilétáme z Nižninovo Novgorodu s přestupem přes Moskvu brzy ráno. Podruhé měníme čas. Časový rozdíl od Moskvy je 4 hodiny.Po nočních přeletech jsme trochu zmuchlaní a tak se nám docela hodí vzít si do večera pokoje. V socializmu postavený hotel Azimut je zrekonstruovaný a stojí v centru města a je levný.. Vzít si pokoje od rána do večera není žádný problém. 

Město Novosibirsk je třetím největším městem Ruska. Obdivujeme budovy postavené ve dvacátých a třicátých letech minulého století Mesto Novosibirsk je třetím největším městem Ruska. Obdivujeme budovy postavené ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Naštěstí je Bolševíci ve čtyřicátých a padesátých letech, kdy tu probíhala největší socialistická výstavba nezbořili.  Na náměstí Lenina stojí jeho socha i dům.Dnes tu sídlí filharmonie. Pěší procházka p ocentru města je označená modrou a červenou linií s tabulemi a popisem všeho zajímavého v Ruštině i v Angličtině. Hlavní zóna je lemována kavárničkami a restauracemi. Vše je nové a na úrovni.  👍🍱

Budova novosibirského nádraží je jednou z  nejkrásnějších budov ve městě. Vlak do Iltrusku již stojí na nástupišti. Hledáme svůj vagón a paní průvodčí nás má již zanesena naše jména v systému. Nastupujeme tedy do vagonu číslo 7. Všech 5 nás spí na horní lavici ke které vede žebříček. O paní průvodčí dostáváme povlečení, kartáček na zuby a pasu a také jednorázové pantofle. Za cestu si můžeme vybrat jedno jídlo. Snídani, oběd nebo večeři, za ostatní se platí. Jídelní vůz s restaurací je hned vedle našeho vagonu. Jdeme se podívat, jak to v restauraci vypadá. Mají tu výběr piv a samozřejmě nechybí ani vodka a výběr je také dostatečný.  Sotva dosednu, dávám se do řeči se spolucestujícím Andrejem. Má už trochu vypito a ta konvička s vodkou, kterou má před sebou vypadá nebezpečně. Cestování vlakem po transibiřské magistrále konečně začíná.  Přisedá si k nám Artem a objednává si malou vodku. Postarší paní Tatiana je servírkou hodně od rány a Artemovi přináší konvičku vodky s tím, že menší nemají. Chudák Artemm zapomíná před půlnocí vystoupit. Další zastávka je za 2,5 hod. a cesta taxíkem domů mu potrvá 4 hod. Kromě další objednané konvičky vvodky mu přispíváme na taxíka. Vzpomínám na časy, kdy jsme cestovali po světe a lidé nám také pomáhali 😊.

9. 7. 2019 KAZAŇ

Do Kazaně nás po sedmi hodinách jízdy minivan přiváží řidi Ruslan. Spěcháme do Kremlu a odtud rovnou na pěší zónu dříve, než zapadne slunce. Při západu slunce nad Volhou se tvoří nádherně rudé červánky. Pěší zóna podél Volhy je v podvečer plná lidí. Procházejí se, s portují, jedí, pijí, jezdí na kolech, koloběžkách, nebo šlapacích vozících. Vše je čisté, upravené a  plné záhonků s květinami. Cestou se nemůžeme odpoutat od rudé záře nad řekou.☀️Pěší zóna se táhne několik kilometrů. Na konci promenády si dáváme Krušovické pivo. Vůbec českých piv jsou tu plné obchody a restaurace. Kozel, Plzeň, Staropramen, Zubr nebo Klášter. 

Druhý den odjíždíme na výlet lodí do Svajzska. Po 40 min. jízdy vystupujeme na ostrově u řeky Volhy. Před sebou máme tradiční ruskou vesničku plnou kostelů, starých domů a dílniček. Je to vlastně takový skanzen, ale je to tu pěkné. 

V Kazani se nám moc líbilo, dále pokračujeme letadlem do města Novosibirsk, odkud nastoupíme do vlaku, abychom zdolali část transibiřské magistrály a dojeli do města Irtrusk a dále pak k Bajkalu. Držte palce, teprve teď začíná cestování. Vzdálenosti a časové posuny se zvětšují.  😀👍🇷🇺 

8. 7. 2019 - Nižnij Novgorod

Do města Nižnij Novgorod se dostáváme přesunem z kavkazského Terskolu, přes Mineralnye Vdy a Moskvu. Nevíme dopředu, co od tohoto města očekávat. Přijeli jsme hlavně kvůli tomu, abychom se zítra nalodili na parník a po Volze do pluli do Kazaně. Přijíždíme chvíli po západu slunce a nad řekou Volhou se vytvořili červánky.  Brzy ráno vyrážíme na prohlídku Kremlu. 

Nižnij Novhorod je průmyslové  město. Vyrábí se zde i Škoda. Tady na naší cestě začíná pravé Rusko. Lidé jsou tu příjemní i když na první pohled odtažití, stačí však jen chvilička rozhovoru a vše je jinak. Výhodou je samozřejmě ruština, kterou jsme nikdo z nás nezapomněli. Tohle je destinace, kde starší ročníky budou mít výhodu nad mladšími :-). 

Parník z N.Novgorodu do Kazaně na zítra je plný, jelikož vyráží z Moskvy a jede pár dní až sem, proto měníme plány a do Kazaně dojedeme minivanem. Ušetříme tímto alespoň čas a v Kazani budeme již v podvečer a na prohlídku tohoto nádherného města budeme mít celý den. Už se moc těšíme. 

Nižnij Novgorod má u mě 1* , ale to platí zatím o všech místech, které jsme v Rusku viděli.  😊👍🇷🇺👌 

6. 7. 2019 - KAVKAZ - ELBRUS

Dnešní plán zní lanovkou pod nejvyšší horu Kavkazu, pod Elbrus (5.610 m. n. m.) do vysky 3.860 m. n. m. a odtud sešlap kolem ledovce zpět do základní stanice lanovky. Počasí je úžasné, na nebi ani mráček a po výjezdu nahoru jsme nadšeni výhledy, sluncem i blízkým ledovcem. Když nám místní průvodci nabízejí jízdu na skútru ještě výše pod horu Elbrus, jsou velmi milí, nevtíraví a přátelští. Rozhodujeme se, že pojedeme do maximální výšky 4.800 m. n. m. a dále uvidíme, protože i když sluníčko krásně svítí a hřeje, ve výšce nad 5.000,-  Kč může být vše jinak. Je to úžasný zážitek, ale jak jsme si předsevzali, po třetí zastávce se vracíme dolů. Nemáme pořádnou aklimatizaci a nejsme ani dobře oblečení. Mrznou nám konečky prstů. Dolů poté už šlapeme pěšky. Otevírají se nám další a další úžasné výhledy. 

V půli cesty zastavujeme u chaty a restaurace. Sice tu nemají kávu ani pivo, ale za to výborný luční čaj. Je opravdu úžasný. Jsme rádi, že neměli kávu. Tady plánuji, že bychom mohli příští rok se zájezdem 1 noc přespat. Ranní pohled z terasy na hory a východ slunce, by byl opravdový zážitek, který pro naše klienty vždy hledáme. 

Po 4 hodinách chůze, zastávek na jídlo a pití a hlavně na focení jsme dole. Byla to nádhera. 
Kavkaz překvapil. Nejvíce mě překvapili místní lidé. Čekal jsem, že tu budou lidé odtažití, opak je však pravdou. Jsou velmi milí a slušní. Jsem moc rád, že Kavkaz a Elbrus jsem do itineráře našeho zájezdu zařadil. 😊👍🇷🇺 

5. 7. 2019 -  KAVKAZ - ELBRUS - hora CEGET

Do tohoto nádherného místa jsme se dostali po letu z Prahy do Moskvy a následně z letiště Sheremetevo dalším letem do města Mineralnye Vody, kde nás čekal místní řidič Vasil, který nás odvezl do 3 hod. vzdálené vesničky Terskol  pod Elbrusem. Sotva jsme stačili odhodit batohy na pokoj, už jsme seděli na lanovce a mířili na vrchol hory Ceget do výšky 3.100 m. n. m.S námi do Terskolu přijelo sluníčko a při výjezdu na vrchol hory odkrylo všechny okolní vrcholy a z části i samotnou horu Elbrus (5.642 m. n. m.)
Výhledy na Kavkazské hory jsou úžasné. Ovšem nejkrásnější byl sjezd dolů na sedačkové lanovce. To jsme si užili jak výhledy, tak i zpívající ptáčky a vůni luk.